Co dál jako sbor?
20. výročí sboru BJB KV
5. října 2014
Jsme v závěru výročí, kde jsme slyšeli něco z historie sboru, uvědomili jsme si co Bůh v minulosti zde vykonal, a za to vše jsme vděční. Na mezníky ve svém životě nesmíme zapomenout. Ale v závěru výročí se přece musíme zeptat jednoduchou otázkou: „Co dál?“ Co potom? O co budeme usilovat dál v Božím domě?
Ve středu jsme měli v životě Josefa také 20 let výročí setkání se svými bratry. A tak Josef chtěl vědět, zda se změnili, zda jednají jinak a mají jiné myšlení a zda dokážou dávat druhé na první místo. Zkoušel je, až se přesvědčil, že se změnili a viděl, že Juda, který navrhl jeho prodej do Egypta byl nyní ochoten být otrokem místo Benjamina ve vězení. Josef tak poznal, že jim může důvěřovat a pak se jim odtajnil. Josefovým bratrům změna trvala dlouho – 20 let, protože se sami rozhodli pro tuto dlouhou cestu.
20 let výročí je dost dlouhá doba. Od té doby sbor má už třetího kazatele. Spolu jsme prožili jen 4 roky. Přesto vím, že v minulosti náš sbor zažil radostné chvíle, ale i smutné a bolestivé. I takové chvíle jsou součásti výchovy a cesty za Bohem. Takovéto výročí nás ale má vést nejen k vděčnosti za to co bylo, nejen k oslavě Boha za jednání v minulosti, ale máme zhodnotit i přítomnost. Máme zkoumat sami sebe, zda se někdy nebráníme změně. To potom trvá i 20 let, než se smíříme a naše srdce změkne. Teprve potom Bůh dává požehnání, když se člověk pokoří, chce dobro bratra a usiluje o společné dílo.
Jak jsme na tom? Změnili jsme se k lepšímu od té doby co se modlitebna otevřela? Jsme blíž Bohu? Co náš charakter? Jsem laskavější, pokornější, zralejší než před léty? Je na nás vidět patrný duchovní růst? Dokážeme jednat jinak než před dvaceti lety? I takové otázky si musíme klást při 20. výročí. Věřím, že Bůh má s námi dobré plány a che nám požehnat, ale také nás zkouší, abychom sami sebe poznali a viděli na jaké duchovní úrovni jsme. Abychom poznali stav svého srdce. Bůh totiž vidí do našeho srdce.
O co máme tedy usilovat do budoucna? Především o to, co ve sboru nepřichází automaticky. Chceme usilovat především o to, o čem Boží slovo říká, že máme usilovat.
-
O dobré vztahy, pokoj, jednomyslnost a posvěcený život - Židům 12:14, 1 Tes 5:15
-
O duchovní i početní růst - „A tak usilujme o to, co slouží pokoji a společnému růstu.“ Římanům 14:19
-
O zbožný charakter: spravedlnost, zbožnost, víru, lásku, trpělivost, mírnost. -1 Tim 6:11
Modleme se za to, aby náš sbor oplýval těmito věcmi. Jedině když usilujeme o tyto věci, změní se sbor k lepšímu a naše vztahy budou vřelejší a zdravější.
Co si přeji abych od sboru získal a dostával, to musím já nejdříve do sboru vložit a dát.
Sbor je jako peřina. Nejdříve ji musíme sami zahřát a ona potom zahřeje nás.
Nemám jiné přání pro náš sbor, než aby zde Boží láska nás ohřála po každé, abychom mohli to teplo, dobro a požehnání rozdávat všude kolem nás i do dalších let.
-Nick Lica