Umění stárnout
„Záleží na každém člověku, jestli naplní sýpky svého života pšenicí,
nebo jen slámou.“ (J. A. Blaha)
Největší umění je:
– stárnout s radostným srdcem,
– odpočívat, když bys chtěl pracovat,
– mlčet, když druzí neuznávají tvou životní moudrost,
– poslušni a tiše nést kříž,
– bez závisti hledět na druhé a věrni kráčet cestou,
kterou ti vede Bůh,
– složit ruce v klín a přijímat pomoc druhých,
kterým jsi dříve pomáhal,
– pokorni přijímat slabosti, i když bys rád sloužil druhým.
A pak přijde to nejhezčí:
– Bůh pro tebe vybral tu nejkrásnější práci –
můžeš mít stále sepnuté ruce
a svolávat požehnání na celou zemi.
„Ani ve stáčí a šedinách mi, Bože, neopouštěj,
dokud neseznámím toto pokolení se skutky tvé paže a s tvou bohatýrskou silou všechny, kteří přijdou.“ ( Žalm 71,18)
■ ze zpravodaje BTM 6/2009.