Sbor Bratrské jednoty baptistů v Karlových Varech se vám představuje ….
Sbor bratrské jednoty baptistů v Karlových Varech
je registrovaná církev, která působí v tomto městě více něž 60 let. Chtěli bychom vám prostředictvím těchto stránek přiblížit něco ze života našeho sboru a pozvat vás na pravidelná setkání sboru.
Naše bohoslužby jsou určené pro veřejnost s obsahem písní, modliteb, zkušeností víry, hudbou a povzbuzujícím a praktickým slovem (kázání Božího slova) do každého dne. Děti mají během nedělních bohoslužeb vlastní program s biblickým vyučováním (nedělní besídka).
Naše setkání a obecenství chceme vytvářet jako rodinu, ve které je místo pro každého. Do našich shromáždění jste srdečně zváni! Těšime se na vaši navštěvu!
Pravidelný program společných shromáždění v týdnu:
-
Neděle ráno – Bohoslužba (9:30-11:00)
-
Středa večer – Studium Bible (18:30-19:30)
Weekly Worship Services
- Sunday Worship Service 9:30-11:00
- Wednesday Bible Study 18:30-19:30
* * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * * *
Kdo jsme a čemu jako baptisté věříme?
Kdo jsou baptisté?
Jsme křesťanská reformační církev, která zastává kongregační zřízení. To znamená, že každý sbor je samostatný a každý člen má právo zasahovat do sborových záležitostí. Jednotlivé sbory jsou spojené jak do jednot v jednotlivých zemích, tak do kontinentálních seskupeních a světového svazu baptistů. Naše jméno zní Bratrská jednota baptistů. Toto jméno současně umožňuje nahlédnout do našich duchovních postojů jak dále uvádí rozbor našeho názvu.
Bratrská jednota – hlásíme se k odkazu Jednoty bratrské, této světlé stránky našich dějin. Jednota bratrská byla věrná v kázání evangelia a výkladu Bible – Písma svatého. Pro tuto věrnost dosáhli velké autority v celém křesťanském světě. Tato křesťanská církev dala světu Jana Amose Komenského, který byl jejím posledním biskupem-správcem.
Baptisté – to byla původně přezdívka, která byla dána naším předchůdcům. Pochází z řeckého slova „baptizein“ – křtíti, ponořiti. Ukazuje na to, že zastáváme křest těch, kteří se svobodně rozhodli pro Pána Ježíše Krista. Uvěřili evangeliu, činili hluboké pokání a přijali od Boha milost odpuštění svých hříchů. Na základě této víry jsou lidi pokřtění ponořením do vody.
Našimi předchůdci byli anabaptisté (novokřtěnci), kteří tvořili radikální křídlo světové reformace. V 16. století byli pro svou víru pronásledováni a vyhlazováni. Prchali k nám ze Švýcarska přes Německo a usadili se na jižní Moravě. Zde zakládali "bratrské dvory". Byly to komunity o padesáti až šedesáti rodinách. Jsou známi pod jménem Habáni. Jejich počet dosahoval až padesáti tisíc. Byla to přísně biblicky vedená společenství. Proto prožívali Boží požehnání a dosahovali vysoké úrovně v jednotlivých řemeslech a hospodaření. Po bitvě na Bílé hoře museli i Habáni opustit Moravu a historická kontinuita s anabaptisty byla přetržena.
První baptisté se objevili na českém území v roce 1858. Bylo to v Broumově, kde působil německý misionář Magnus Knapp. První český baptistický sbor byl založen v Hleďsebi u Veltrus roku 1885.
Baptisté ve světě a jejich organizace
Baptisté hájí dobrovolnost a svobodu svědomí, jako nezadatelné právo lidského ducha. Jsou vzdálení každého znásilňování. I když jsou baptisté samostatnou protestantskou církví, věří v jednu všeobecnou církev, jejíž hlavou je sám Ježíš Kristus a do níž patří všichni lidé bez rozdílu církevní příslušností, kteří uvěřili v Pána Ježíše Krista jako svého osobního spasitele.
Baptisté nemají biskupy ani synodní sněm. Bratrská jednota baptistů v ČR je jednota samostatných sborů. Každý místní sbor je církví a má právo rozhodovat o své prací i o tom, koho si povolá za kazatele. V čele sboru stojí volené staršovstvo a kazatel.
Dnes je téměř v každé evropské zemi Jednota baptistů a jsou sdruženy do společenství prostřednictvím Evropské baptistické federace. Světový svaz baptistů, utvořený roku 1905, spojuje nad 38 miliónů členů sborů baptistů ve více než 150 zemí celého světa.
V co věříme?
Patříme mezi křesťany, pro něž je věroučným zdrojem Bible. Věříme, že Bible je Bohem inspirována kniha a je pro nás autoritou a jedinečným zdrojem při poznávání Božího zjevení v Kristu.
Baptisté se vnímají jako součást trvale existujícího proudu křesťanské pravdy a zbožnosti, který vyplynul z novozákonní doby. Z bezprostřednějšího hlediska nacházejí svůj původ v období evropské protestantské reformace a vděčí za něj biblickému principu "ospravedlnění Boží milostí pouze skrze víru", který byl v té době obnoven.
Jsme součástí celé křesťanské církve po celém světě a vyznáváme víru v jediného Boha jako Otce, Syna a Ducha svatého. Uznáváme spolu s ostatními křesťanskými církvemi společné vyznání víry:
Vyznání víry
Věřím v Boha, Otce všemohoucího,
Stvořitele nebe i země, i v Ježíše Krista,
Syna jeho jediného, Pána našeho,
jenž se počal z Ducha svatého,
narodil se z Marie panny,
trpěl pod Pontským Pilátem,
byl ukřižován, umřel a byl pohřben,
sestoupil do pekel,
třetího dne vstal z mrtvých,
vstoupil na nebesa,
sedí na pravici Boha, Otce všemohoucího,
odkud přijde soudit živé i mrtvé.
Věřím v Ducha svatého,
svatou církev obecnou,
svatých obcování, hříchů odpuštění,
těla z mrtvých vzkříšení a život věčný, Amen!
¨**********************************************************************************
Historie sboru
Historie našeho sboru spadá do poloviny minulého (tzn. dvacátého) století. Po druhé světové válce vyslali Češi, žijící od doby Temna po bitvě na Bílé hoře (1620) v bývalém Polsku v městečkách Čermín, Malý Tábor a okolí, delegaci do Československa, jejímž úkolem bylo zjistit, zda je možné, aby se tito Čeští emigranti vrátili zpět do vlasti. Protože jim to bylo umožněno, přestěhovali se zpět do rodné země. Jejich domovy se stalo zejména pohraničí, kde bylo volné místo po odsunu Němců z Čech.
V Polsku se většina těchto emigrantů hlásila k baptistům, a proto také v západních Čechách založili baptistický sbor v okolí města Teplá. Prvním místem scházení byla Vrbice (Adolf a Adina Mundilovi), odkud se zanedlouho sbor přesunul do Hanova (Jaroslav Novák). Nakonec se přesunul do Pačína (Petrákovi), kde jako stanice funguje dodnes. Sídlo sboru bylo v pozdějších letech přesunuto do Teplé, zejména z důvodů dostupnosti a možností města.
Samotná historie karlovarského sboru se začala odvíjet ve chvíli, kdy se Gynter Pospíšil s manželkou a čerstvě narozeným synem rozhodl přestěhovat za prací z Hanova do Staré Role u Karlových Varů v roce 1948. Zpočátku navštěvovali po dobu čtyř let sbor Jednoty českobratrské (dnešní Církev bratrská) v Karlových Varech, který obhospodařoval bratr kazatel Toušek. V tomto sboru se seznámil s Miloslavem Jersákem, s Julkem Pospíšilem, Karlem Gargulou a dalšími bratry, kteří se postupně rozhodli scházet se jako baptisté ve Staré Roli. K uskutečnění jejich rozhodnutí přispělo nalezení shromažďovací místnosti ve Vančurově ulici, kde se scházeli již bratři z církví Českobratrské evangelické a Československé husitské jako stanice karlovarských sborů. Nejprve se připojili k jedné skupině bratří a později, jak se další a další baptisté stěhovali do Staré Role a Karlových Varů, se oddělili a vytvořili vlastní sbor jako stanici Tepelského sboru Bratrské jednoty baptistů, na který měli úzké vazby (značná část odtamtud pocházela). Společná shromáždění probíhala v mezičase mezi bohoslužbami evangelíků a husitů.
V průběhu času zůstala shromažďovací místnost ve Vančurově ulici baptistům. Evangelíci se díky zavedení městské hromadné dopravy ze Staré Role do Karlových Varů přestali scházet ve Staré Roli a přesunuli se kompletně do Karlových Varů. Husitů žijících ve Staré Roli ubývalo tak dlouho, až zbyla jediná rodina, která se rozhodla modlitebnu také opustit. Baptistů však především díky stěhování přibývalo, až jim malá místnost ve Vančurově ulici s asi padesáti místy k sezení přestávala stačit. Na konci šedesátých let usilovali pod vedením bratra kazatele Vl. Mareše o získání budovy sloužící k zajištění všech společných aktivit. K tomuto účelu byla v ulici Borové (na souběhu s ulicí Dobrovského) zakoupena parcela s objektem, který bylo třeba demolovat a na jeho místě započata stavba modlitebny. Když hrubá stavba pokročila, začala vadit některým členům Komunistické strany žijících v okolí nového místa. Díky stížnostem a chybějícímu zápisu do Katastru nemovitostí byl celý objekt městem zkonfiskován a převeden na majitele loajální straně bez jakékoli náhrady či odškodnění sboru BJB.
V roce 1977 došlo ke sloučení Staré Role s Karlovými Vary a tím i ke změně sídla stanice ze Staré Role na Karlovy Vary.
V osmdesátých letech pokračovalo hledání místa vhodného pro stavbu modlitebny, což vyvrcholilo v roce 1987 nalezením domu k prodeji a v roce 1988 ke koupi od rodiny Rácových. Koupě se mohla uskutečnit i díky sestře Balarinové, která se vzdala svého bytu 1. kategorie v Ostrově nad Ohří ve prospěch Rácových. Sama se přestěhovala do bytu vedle modlitebny, který uvolnili Tomáškovi výměnou za byt po rodině Křesťanových, přátel sboru bydlících na protější straně chodby v domu ve Vančurově ulici. Tím získala modlitebna tolik potřebné sociální zařízení a sbor budovu ke stavbě modlitebny nové. Po získání stavebního povolení v roce 1990 došlo ke zbourání staré budovy po sklep a s postavení modlitebny nové.
Ta byla postavena během pěti let svépomocí zejména o sobotách a prázdninách. K slavnostnímu otevření došlo 11.12.1994. Nová modlitebna přispěla k naplnění myšlenky samostatnosti sboru v Karlových Varech, kterou již dříve navrhoval kazatel Jiří Legierski. Od března 1996 je to skutečností. Od té doby fungujeme jako samostatný sbor Bratrské jednoty baptistů v Karlových Varech. Kazatele které působili v nové postavene modlitebně jsou: Antonin Srb 1996-1998; Ivo Šrajbr 1999-2007; Lica Nicolae 2010 doposud.
